Bennionovy body

V roce 2001 vyšel v Bridge World malý článek od Dougha Benniona z Toronta, ve kterém navrhoval novou škálu pro počítání bodů: A = 6 1/2, K = 4 1/2, Q = 2 1/2 a J = 1. Dále přičítal 1/2 bodu za každou figurovou kombinaci v jedné barvě kromě QJ. Starším českým hráčům je této systém velice povědomý, neboť koresponduje s již dnes téměř zapomenutým systémem počítání bodů v systému LIMIT, kde bylo A = 7, K = 5, Q = 3 a J = 1.

 

Pokud tedy máte například:

 

srdceA92   pikyK8   karaQ743   trefyJ652,

 

máte průměrnou kartu s 14 1/2 Benionovými body.

 

Pro konvenční kartu a při vysvětlování soupeřům byste však dnes museli vaše body převádět na současné běžné body vydělením 1,45. To ostatně můžete i přímým převodem ocenění jednotlivých karet na A = 4.5, K = 3.1, Q = 1.7 a J = 0.7 v běžných hodnotách HCP.

 

Toto hodnocení figur ukazuje známou skutečnost, že při klasickém figurovém hodnocení listů jsou esa poněkud podhodnocována.

 

Ve skutečnosti se však častěji vyskytují typičtější karty s nějakou kombinací honérů. Například:

 

srdceA92   piky86   karaQ743   trefyKJ52,

 

ve kterých máte průměrnou kartu s 15 Benionovými body a tak se přepočítávání ještě trochu zjednodušuje.

 

Ještě mnohem dříve v roce 1982 uvedl Edgar Kaplan v Bridge World možná přesnější doporučení na zhodnocování listů počítaných klasickým bodovým hodnocením.

 

a)    Za 10 v kombinaci s honérem nebo s devítkou si přičtěte 1/2 bodu. Maximálně však 1 bod za list. Například za: Q10xx, A109x nebo 109xx.

b)    Odečtěte si 1/2 bodu za každou barvu, ve které máte jen figury. Například: KQJ nebo AJ.

c)     Odečtěte si 1/2 bodu za každou barvu, kde máte figurovou kombinaci, která není zádrž. Tedy: K, Qx nebo Jxx.

d)    Odečtěte si 1 bod za rozlohu 4333.

 

Ostatně i ryze český systém S68, který vytvořil v roce Jiří Jelínek a dodnes jej s Jaroslavem Boreckým používají a udržují, obsahuje výpočty hodnoty listu nejen na základě ocenění vysokých karet A, K, Q, J, 10 a 9, a jejich kombinací, ale závisí i na počtu karet v ruce a u partnera. Zájemce (raději se znalostí vyšší matematiky) odkazuji na sekci Výpočty na stránkách Jaroslava Boreckého.

http://www.wix.com/vosabz/wasps-nest

 

Hodnocení listů je jedním z nejdůležitějších, nejtěžších a také nepodceňovanějších bridžových umění. Nejlepší je samozřejmě představovat si po dražbě (a pasech) partnera i soupeřů jejich možné karty a podle toho si list zhodnocovat. To však není především v raných fázích licitace z časových důvodů možné a tak nastupují různá zjednodušení, která více či méně dobře mechanizují tuto práci.

 

Při pravidelných listech je to například celosvětově používaná škála bodů 4321, nebo hrací či ztrátové zdvihy při rozlohových listech. I tyto metody však mají svá omezení. Velice často proto slýchám: „Měli jsme jen 20 bodů, tak jak jsme mohli dražit hru?“ nebo naopak „Měla jsem jen šest ztrátových zdvihů, tak jsem ten slem dorazit musela. Jak to že nám stáhli 3 zdvihy hned na úvod?“

 

Výhodou, která způsobila vítězství bodové metody 4321 je její nesporná jednoduchost. Dobří hráči však provádějí během dražby neustále korekce. Zhodnocují si list při ostrých kartách, pokud bude závazek barevný a při středních kartách do bezů. Stejně tak jsou vysoké karty vhodné do našich krátkých barev a střední karty mohou mít cenu v našich dlouhých barvách. Dobrý hráč si zhodnocuje esa a kombinace figur. Stejně tak si zhodnocuje dlouhé barvy a naopak znehodnocuje příliš pravidelné listy. Klíčové pro hodnoty figurových kombinací je, zda jsou před nebo za figurami soupeřů. A na závěr, když již jsou všechny dostupné informace k dispozici, velmi pomůže představit si kartu partnera a případně i soupeřů.

|

Komentáře k tomuto článku