Bohuslav (Bob) Večeřa mě provází celý můj bridžový život. Začínal jsem v olomouckém klubu v roce 1978 a pár Raška-Večeřa, přezdívaný kvůli vousům Bradatí, tam patřil ke špičce. V klubu jsme spolu možná vůbec nehráli, ale nějak jsme se dali dohromady po mém odchodu na vojnu a do Ostravy. S různě dlouhými přestávkami jsme tak spolu hráli přes 30 let. Vždy jen pár turnajů ročně, tipnul bych si, že dohromady jich mohlo být jen kolem stovky. Většinou úspěšně, protože Bob hrál dobře a dokázal vymyslet neskutečné věci. Na výtky, že hraje pomalu, odpovídal tím, že se mu to přemýšlení i za ty trestné body vyplatí, a asi měl pravdu.
Loni už toho moc nenahrál. Jen nám sdělil, že musí pod kudlu, a teprve časem jsem se dozvěděl, s jak těžkou nemocí bojoval. A, na rozdíl od řady turnajů, nevyhrál.
Své poslední partie se zúčastní už jen jako tichý hráč v pátek 20. ledna v 11:20 v olomouckém krematoriu. Bude mi chybět.
znałem Boba krótko, niecałe cztery lata, ale nie mogę się pogodzić z myślą, że już go nie zobaczę, że nie usłyszę jego pogodnych komentarzy brydżowych i nie tylko.Zawsze życzliwy i pomocny, cieszył się szczerze z sukcesów swoich partnerów i przyjaciół brydżowych. Kibicował LOGIKOWI do ostatnich chwil swego życia. Będzie nam Ciebie bardzo brakować przy brydżowym stoliku...