Bridžové statistiky

V bulletinu na ME uveřejnil David Stern zajímavé dlouhodobé statistiky desetitisíců partií a jejich výsledky jsou dost zajímavé.

 

 

Na kolik bodů hrát 3 BT?

 

Když jsem se učil hrát, říkali mi zkušení hráči v tehdy používaném systému Limit: „Počítej body a Limit bude hrát za tebe.“ A také mi sdělili, že když se dopočítám do 26 bodů, mám dražit hru. V průběhu několika let jsem zjistil, že jenom body nestačí a naopak že i velký slem lze uhrát na 5 bodů, když jsou karty dobře rozděleny. Stále ale zůstává otázka, na kolik bodů se mají hrát 3 BT. Dnes se v kurzech říká, že na 25, ale mnoho hráčů včetně mě tuto hranici ještě snižuje při jakémkoliv náznaku pozitivního zhodnocení karty.

 

David Stern provedl analýzu skutečně hraných rozdání, ve kterých se hrály 3 BT a je v nich přesně 24 bodů. Zjistil, že průměrný počet zdvihů v těchto partiích byl 8,65. To sice na první pohled vypadá, že je lepší na 24 bodů 3 BT nehrát, ale po převodu na IMP to činí +1 IMP na partii. Takže v týmech se dražit 3 BT na 24 bodů značně vyplácí.

 

Samozřejmě není 24 bodů jako 24 bodů a umění špičkových hráčů spočívá právě v tom, že poznají těch správných 24 bodů. A co 23 bodů? Zde je průměrný počet zdvihů 8,25. Ale i to stejně znamená v týmech +0,4 IMP na partii.

 

Takže pokud se spoléháte spíše na statistiky než na ocenění karty a vaše sehrávka je na mistrovské úrovni, můžete dražit 3 BT již od 23 bodů. Na desetitisíci partií se to vyplatí. Otázkou je, jak zvládne partner těch prvních neúspěšných tisíc.

 

 

3 BT nebo 4 v drahé?

 

Další problém, který David Stern řešil, byl, zda hrát s pravidelnými listy spíše 3 BT nebo 4 v drahé. Dodnes vzpomínám, jak jsem před mnoha lety jako junior viděl ve finále turnaje týmu v Mariánských Lázních Karla Textora, jak bez přemýšlení zvolil 3 BT i přesto, že věděl o fitu 4–4 v srdcích. Bylo to dobře, protože 4 nešla, kdežto 3 BT ano.

 

Tentokrát Stern zvolil vždy 5 000 rozdání generovaných v Deep Finesse. Metoda šetření samozřejmě trochu omezuje platnost výsledku v reálném životě, ale přesto jsou závěry velice zajímavé.

 

Zahajitel má vždy zahájení silným BT 15–17 a jeho partner sílu na hru. Naše potenciální trumfová barva budou vždy piky. A zápis rozlohy 4-(4-3-2) znamená, že hráč má čtyři piky a ostatní karty jakkoliv 4-3-2.

 

Zahajitel	Partner	%
4-(3-3-3)	4-(4-3-2)	4 84%, 3 BT 87%
3-(4-3-3)	5-(3-3-2)	4 61%, 3 BT 75%
4-(4-3-2)	4-(4-3-2)	4 89%, 3 BT 82%
3-(5-3-2)	5-(3-3-2)	4 82%, 3 BT 75%

 

Co z tabulky plyne?

 

Jakmile by mohly proti sobě být dva dubly, jsou 4 v drahé lepší, ale pokud má zahajitel zcela pravidelnou rozlohu 4-3-3-3, jsou statisticky 3 BT lepší.

 

 

Po zahájení 1 BT s drahým pětilistem

 

Někteří hráči dovolují, aby zahájení 1 BT obsahovalo drahý pětilist. Jak je to tady se Staymanem? Generování 5 000 rozdání se silným BT obsahujícím pikový pětilist proti tomu libovolné 4-3-3-3 s hodnotami na hru ukázalo, že do 3 BT uhrajeme průměrně 9,55 zdvihů a do 4 zdvihů 10,01. A v 16% případů splníme 3 BT, kdežto 4 ne. Naopak v 7% splníme 4 a ne 3 BT. Takže opět je výhodnější se 4-3-3-3 nastřelit 3 BT zvláště proti soupeřům, kteří nebrání jako Deep Finesse.

 

 

Slabý list proti silnému 2 BT.

 

Dostanete něco jako

 

97652        83        965          642

 

A partner zahájí silné 2 BT (20–22). Je lepší pasovat nebo transferovat do 3?

 

Analýza 10 000 rozdání ukazuje, že naše pravděpodobnost na splnění jakéhokoliv z těchto dvou závazku je celkem malá. Průměrný počet pádů na 2 BT je 2,2, ale na 3 jen 1,4. Pravděpodobnost, že splníte 2 BT je 7% a 3 mají 18%. Není to mnoho, ale transfer se stává jasným vítězem. |