Aplikace pravidla 16B
Smyslem tohoto článku je především zamyslet se nad aplikací ustanovení 16B odst. 1 písm. b) Pravidel soutěžního bridže 2007 (dále jen jako „Pravidla“), který se zabývá nedovolenými informacemi. Původně jsem si řekl, že mým neúspěšným odvoláním při Velké ceně Prahy pro mě celá věc končí, ale po vydání článku Víta Volhejna „Několik vět o odvolací komisi“ jsem byl nakonec donucen reagovat, abych upřesnil některé zásadní nepřesnosti, které se v daném článku nalézají. Také bych chtěl uvést svůj názor, jakým způsobem by se podobné problémy měly v budoucnu řešit a naopak, jak by se řešit dle mého názoru rozhodně neměly. Čerpal jsem především ze zahraničních pramenů, které bohužel jsou ve značné opozici s praxí, která je zavedená v České republice. Na závěr bych se chtěl omluvit všem, kteří neovládají anglický jazyk, ale použité a citované anglické prameny jsem pro zachování co nejpřesnějšího znění nepřekládal.
Tento článek jsem rozdělil do tří částí. První část se zabývá teoretickým problémem aplikace a interpretace ustanovení 16B odst. 1 písm. b) Pravidel. Druhá část se zabývá aplikací teoretické části na konkrétní případ, který se stal během Velké ceny Prahy. Zde odkazuji na článek Víta Volhejna „Několik vět o odvolací komisi“, kde je situace relativně podrobně popsána. V třetí části bych se rád věnoval postupu rozhodčího a odvolací komise, a to především jeho nedostatkům.
1. Aplikace pravidla 16B
Ustanovení 16B Pravidel stanoví:
1.a) Poskytne-li hráč partnerovi neoprávněnou informaci, která může naznačit hlášku nebo zahrání, například poznámkou, dotazem, odpovědí na dotaz, neočekávaným alertováním, opomenutím alertovat, zřetelným váháním, neobvyklou rychlostí, zvláštním důrazem, intonací, gestem, pohybem nebo zvláštním způsobem provedení, nesmí partner zvolit z logických alternativ takovou, která by byla zjevně výhodnější než jiné právě pod vlivem obdržené neoprávněné informace.
b) Logická alternativní akce je taková, o které by vážně uvažovala významná část hráčů podobné výkonnosti se stejnými systémovými dohodami, a lze usoudit, že někteří z nich by ji zvolili.
V USA vykládají pojem logická alternativa takto: „A logical alternative is a call that would be seriously considered by at least a substantial minority of equivalent players, acting on the basis of all the information legitimately available.“
Nejlépe interpretaci ustanovení 16B odst. 1 písm. b) Pravidel mají vyřešenou ve Velké Británii, neboť rozhodčím je poskytován publikací WHITE BOOK 2011EBU Tournament Directors' Guide (dále jen „White Book“) poměrně podrobný návod, jak postupovat.
When deciding whether an action constitutes an LA under the 2007 Laws, the TD should decide two things.
„1. He should decide whether a significant proportion of the player's peers, playing the same system as the player, would seriously consider the action.
What is a “significant proportion”? The Laws do not specify a figure, but the TD should assume that it means at least one player in five. If fewer than about one player in five of a player’s peers would consider the action then it is not an LA.
2. If a significant proportion would consider the action, then the TD should next decide whether some would actually choose it.
Again the Laws do not specify a figure for “some”, and the TD should assume that it means more than just an isolated exception. If no one or almost no one would choose the action having considered it, the action is not an LA. Serious consideration is more than a passing thought.“
White book dále dává rozhodčím metodu jak postupovat v případě zjišťování logických alternativ:
Asking players for opinions is helpful in deciding whether an action would be considered and chosen, but the questions should be carefully presented.
For example, in a hesitation case players should be given the problem without reference to the hesitation. The TD should ask them what they would call after the given sequence, telling them the methods employed. If their answer is not the action under consideration, they should be asked what alternatives they considered.
Such polls will help to give the TD an idea of whether an action is an LA. If a TD takes a poll and then it goes to appeal he should write the results of the poll on the form.
V České republice se dle mého názoru používá příliš restriktivní interpretace ustanovení 16B odst. 1 písm. b) Pravidel než v jiných zemích. Z výše uvedených skutečností vyplývá, že logickou alternativou může být i taková alternativa, kterou zvolí cca 10% hráčů, v České republice je potřeba, aby tuto alternativu zvolilo více než 50%.
2. Konkrétní případ
Na úvod této části bych se rád vyjádřil k tvrzení Víta Volhejna a dalších diskutujících, že hláška 3 srdce by neměla být alertována. Hláška 3 srdce neslibuje třílist, jak se člen odvolací komise Vít Volhejn mylně domnívá, ale stačí na ní pouze zádrž, nebo může jít také o předsunutý cue-bid (http://nulda.bridgecz.cz/ Systemy/acol2006.pdf str. 20). Doufám tedy, že se mnou každý souhlasí, že takováto hláška se alertovat musí.
Dle mého názoru rozhodčí a následně i odvolací komise nesprávně interpretovalo ustanovení 16B Pravidel. Způsob řešení situací, při kterých dojde k předání neoprávněné informace, je velice dobře upraven na stránkách WBF (http://www.worldbridge.org/departments/appeals/codeofpractice.asp). Odvolací komise by si měla především odpovědět na tyto čtyři otázky.
1. Does the accused player have unauthorized information in consequence of an action by his partner?
2. Could the unauthorized information be thought to suggest demonstrably the action that was taken by the player who possessed it?
Rozhodčí i odvolací komise se shodli, že ano, a proto také na závěr přidělili provinivší se straně procedurální pokutu. Vzhledem k tomu, že tyto skutečnosti jsou nesporné, nebudu je dále rozebírat.
3. Were there logical alternatives (or was there a logical alternative) that the player could have selected in place of the action that is questioned?
Dle názoru rozhodčího a odvolací komise nikoliv, dle mého ano. K problému interpretace termínu logická alternativa viz výše. Můj názor rozeberu níže.
4. Have opponents been damaged in consequence of the player's action when in possession of the unauthorized information?
Ano byli, neboť srdcovým výnosem došlo k poražení závazku dvakrát, jakýkoliv jiný výnos by vedl k lepším výsledkům.
Jádrem celého problému je tedy, zda existuje logická alternativa k srdcovému výnosu. V teoretické části jsme si nastínili, jakým způsobem by mělo být ustanovení 16B odst. 1 písm. b) Pravidel interpretováno. Nyní je tedy potřeba si odpovědět na otázku, zda by alespoň jeden z pěti hráčů uvažoval například nad trefovým výnosem. Dle mého názoru ano. Pro trefový výnos mluví například tyto argumenty: trefy jsou jedinou nedraženou barvou, partner nedal kontra na hlášku 3 srdce, v srcích mám prázdný třílist. Trefový výnos ihned nezavrhuje ani Vít Volhejn ve svém článku.
Dále je potřeba odpovědět na otázku, zda alespoň nějaký z hráčů stejné úrovně jako provinivší hráč by trefu vynesl. Nemělo by se však jednat o izolovaný případ. V odvolací komisi se všichni shodli, že by tref nevynesli, ale je třeba si uvědomit, že se jednalo o hráče výkonnosti M a každý z členů odvolací komise má také reprezentační zkušenosti. Bohužel rozhodčí ani odvolací komise neprovedli „poll“ a nezeptali se průměrného hráče, jak by vynesl. Proto kolik lidí by trefu opravdu vyneslo, bude vždy už pouze v rovině odhadů. Dle mého názoru by trefový výnos zvolilo cca 20% až 40% hráčů stejné úrovně jako provinivší se hráč. Petr Pulkrab v následné diskuzi připustil, že trefový výnos by byl tak 30%/70%.
Z výše uvedených skutečností se domnívám, že vyplývá, že trefový výnos byl logickou alternativou. Nyní je třeba rozhodnout, jakým způsobem bude výsledek dosažený u stolu upraven. Souhlasím s názorem, že by neměl být automaticky přidělen výsledek 3NT =, ale přikláním se k aplikaci ustanovení 12C odst. 1 písm. c) Pravidel, a tedy přidělit vážený výsledek. Jak jsem již uvedl výše, souhlasil bych s upraveným výsledkem v rozmezí 80/20 – 60/40 ve prospěch 3NT -2/3NT=. Odvolací komise ale dle mého názoru naprosto nesmyslně předpokládala, že neexistuje žádný hráč na úrovni provinivšího hráče, který by trefu vynesl, anebo nesprávně interpretovala ustanovení 16B odst. 1 písm. b) Pravidel.
Souhlasím s tím, že srdcový výnos je v daném případě asi lepší a většina hráčů by také srdci vynesla, ale to samo o sobě ještě neznamená, že by výsledek neměl být upraven, jak se domnívá rozhodčí a odvolací komise. Trefový výnos je jistě logickou alternativou a existují určité argumenty, které ho ospravedlňují.
Nedostatky rozhodnutí rozhodčího a odvolací komise
Rozhodčí dle mého názoru měl, jak je uvedeno ve White book, obejít určitý počet hráčů podobné výkonnostní úrovně jako provinivší se hráč a zjistit, co by tito hráči vynesli. Dále se jich měl zeptat, jaké další alternativy výnosu zvažovali. Na základě těchto informací měl pak rozhodnout, zda výsledek ponechá nebo upraví. V našem konkrétním případě to rozhodčí neudělal. Rozhodčí poté nesprávně interpretoval ustanovení 16B odst. 1 písm. b) Pravidel, a to především pojem logická alternativa, který se v České republice bohužel konstantně interpretuje špatně.
Odvolací komise mohla výše uvedený nedostatek napravit a vyslechnout další hráče, avšak toto neudělala. Odvolací komise ani nevyslechla hráče, který v naší partii vynášel, aby se ho zeptala na jeho úvahu, která ho vedla k výnosu. Odvolací komise nevyslechla ani nás jako navrhovatele, aby se dozvěděla, co znamená hláška tři srdce. Místo toho byla, jak se ukázalo, vedena scestnou úvahou, že alertovaná hláška slibuje alespoň třílist. Odvolací komise stejně jako rozhodčí naprosto nesprávně interpretovala ustanovení 16B odst. 1 písm. b) Pravidel. Na závěr odvolací komise nepředala odůvodněné rozhodnutí straně, jež se odvolala.
Mnoho lidí nebude nakonec souhlasit s mým názorem na věcné rozhodnutí, ale bohužel v tomto případě došlo i k mnoha procesním vadám, které dle mého názoru nakonec mohly mít na rozhodnutí značný vliv.
Závěr
Odvolání není znakem neúcty k rozhodčímu, ale především opravným prostředkem jeho rozhodování. V případě, že v průběhu rozhodování došlo k procesním vadám a i věcné rozhodnutí je špatné, nezbývá mi nic jiného než se odvolat. Doufám, že tento článek bude vodítkem, jak podobné případy řešit v budoucnosti. Rád bych také, aby se v České republice začaly používat metody, které jsou běžné v zahraničí (poll, vážené výsledky).
|