Zásada vyloučení
Principy převzaté z:
Nowoczesna licytacja naturalna (Wladyslaw Izdebski, O. Rodziewicz-Bielewicz)
Následující řádky nás naučí, jak zhodnotit list v dražbě barevných závazků v závislosti na umístění figur a krátkých barev při použití principů naturální dražby.
Podívejme se na příklad:
|
|
E1: QJ652
2
K765
Q65 |
AK107
KJ10
843
A73 |
|
E2: QJ652
Q72
5
K654 |
|
|
E3: QJ652
Q72
K765
4 |
E1: srdcové honéry Západu se znehodnocují proti singlu, proto uhrajeme jen 8 zdvihů
E2: kárový singl Východu se trefil do prázdné barvy partnera, ve zbývajících barvách máme ve spojených listech honérové sledy, proto můžeme uhrát pohodlně 10 zdvihů
E3: bilancování zdvihů není tak jednoznačné jako v příkladu E2. Singl proti esu není špatný, ale není jistý král kárový. Máme šanci 50% na splnění celoherního závazku, můžeme tedy říct, že máme 9,5 zdvihu.
Z ukázky vyplývá, že při správně umístěném singlu vzrůstá síla spojených listů až o dva zdvihy. A co šikena…?
AK107
KJ10
843
A73 |
|
QJ652
Q72
--
K6542 |
V porovnání s listem E1 přibyly tři zdvihy, to se to hraje.
Učebnice bridže říkají, že k vydražení malého slemu potřebujete cca 33 bodů. Určitě mají pravdu při pravidelných listech bez fitu. Dobrá metoda hodnocení je připočítání bodů za dlouhé barvy, které produkují zdvihy. Uvažujeme-li o slemu v barvě, nesmíme zapomenout zhodnotit umístění figur a tzv. vyloučení v barvě, kde máme krátkost. Nedávná návštěva předního světového hráče bridže a teorie dražby mě utvrdila v názoru, že na slem potřebujete jen cca 28 bodů, pokud je váš singl proti malým kartám partnera. Jedná-li se o šikenu, pak dokonce ještě méně. Zkusme zlepšit slemovou bilanci českého bridže a naučme se některým dražebním zásadám.
Dobrý dražební systém by měl umět ukázat krátkost v boční barvě. |
Deskriptivní metoda
AJ1072
1082
K3
AJ9 |
|
KQ3
A743
AQ1087
8 |
W E
1 2
2 3
3NT 4
6 pas
Zahajitel ukázal minimální list hláškou 2. Odpovídající přesto zkouší slemové možnosti. Hovoří o tom nabídka 3 a následná oprava ze závazku 3NT do 4. Hláška 3 (třetí barva) říká cosi jen o držení této barvy (nemůžeme najít fit v srdcích, když Západ vynechal hlášku 2) a obavy o nedraženou barvu. Následná oprava (dodražení rozlohy) pak ukazuje krátkost trefovou a plný fit pikový. Proč by to asi partner dělal, kdyby chtěl hrát pouze celoherní závazek? Mohl vybrat manš už po hlášce 2. S listem:
Q9 AJ74 AQJ92 103
by jistě nechal hrát 3 BT.
A co když rozdání vypadá následovně?
AK1072
K82
K3
986 |
|
Q9
AJ74
AQJ92
103 |
W E
1 2
2 3
3 4
vydražíme závazek na sedm trumfů, když nedržíme trefovou barvu. 3 byly jen z nedostatku jiné nabídky.
Snaha o výměnu informací je známka síly |
Nikdo nemůže Východu upřít snahu o výměnu informací v prvním příkladu, proto musí zahajitel rozumět této dražbě jako výzvě do slemu. V rámci svého minimálního listu, který popsal hláškou 2 (cca do 14–15 bodů) má dobře umístěné figury: eso proti krátkosti, krále do partnerovy nejdelší barvy a kvalitní trumfy.
Z toho vyplývá, že deskriptivní metoda se opírá o opožděné fitnutí barvy partnera proto, abychom ukázali dobrou barvu a někdy i krátkost v boční barvě (třetí barva může být jen třílist).
Ukažme si několik sekvencí:
a) b)
W E W E
1 2 1 1
2 2 2 3
2 BT 4 3 BT 4
c) d)
W E W E
1 2 1 2
3 3 BT 2 3
4 3 5
Všechny sledy ukazují krátkost (a,b,c – v kárech a d – v pikách) a jsou invitem do slemu. Principy čtvrté barvy jsou zde zachovány (b, d). V příkladu b jste mohli silně fitnout hláškou 3, když nová barva skokem je forsing do hry, proč jste tedy používali čtvrtou barvu? Příklad d je diskutabilnější. V našem pojetí dražby slibuje nabídka 2 na 1 list velice blízký forsingu do hry (cca 11+ bodů) a pouhé nalezení fitu v drahé barvě dává při této síle listů bilanci na celou hru.
Z toho vyplývá, že dražba:
1 2
2 3
je ukázání rezervy, když 4 by byly minimální. V příkladu d) pak nabídka 5 ukazuje plný fit srdcový a singl pik. 4 v této sekvenci by bylo pouhým výběrem celoherního závazku na sedm trumfů, když nedržíme trefy.
V široké škále acolovských dražebních systémů v Čechách stále převládá názor, že po 2 na 1 sfitování kterékoliv z drahých barev zahajitele na třetím stupni není forsing. Stejně tak čtvrtá barva po 2 na 1 by měla forsovat do hry. Myslím si, že nedostatek forsingových situací zabíjí slemovou dražbu. Můj názor sdílí i odborníci z většiny bridžových velmocí, hlavně Poláci a Američani, jejichž knihy jsou mi nejdostupnější.
V průběhu kvalifikací o reprezentaci v Polsku v roce 1989 se hrálo rozdání:
AQ863
Q9832
K6
7 |
|
--
AJ106
A9752
AJ54 |
Porovnejme dvě dražby:
a) W E
H. Wolny P. Gawrys
1 2
2 3
3 6
pas
b) W E
A. Kowalski L. Stadnicki
1 2
2 3
4 4
4 pas
Piotr Gawrys dražil po 2 čtvrtou barvu jako přípravu pro opis listu a partner hláškou 3 ukázal rozlohu 5+5. Nabídka 6 ukončila opis listu, když Východ zároveň invitoval do velkého slemu!!! Wolny výzvu nepřijal, když polovina jeho bodů je do krátkosti partnera. (Velký slem se ve skutečnosti splnil, protože K seděl a kára se dělila 3–3)
Značně horší dražbu předvedl druhý pár:
3 - silné fitnutí barvy
4 - v souladu s dohodou páru ukázání krátkosti
4 - cue-bid (ukázání držení prvního nebo druhého kola této barvy)
4 - negat, minimum otevření
Stadnicki pasoval, protože se závazkem 5 mohou nastat problémy např. s listem:
AKJxx K9xx Jxx x
Jeho obavy byly oprávněné, ale už v dřívější fázi dražby vybral špatnou hlášku, když dražil 3 místo 3. Vypadá to, že Kowalski také nebyl bez viny, když špatně ohodnotil přínos páté srdce a dobře umístěné figury.
Zkusme dražit následující rozdání:
AJ1072
K92
K3
J92 |
|
KQ3
A1043
AQ1087
8 |
W E
1 2
2 3
3 ??
Zahajitel neví, že 3 je příprava na popis listu s fitem pro piky, myslí si, že jde jen o zádrž při chybějící trefové do závazku 3NT. 3 je proto hláška vynucená a neslibuje šestilist. Jestliže E zvedne na 4, neslíbí partnerovy plný fit a sílu tak, jak by chtěl, když zvolil deskriptivní metodu. Takto by dražil i s listem:
Q9 A1043 AQ1092 76
jen pro výběr nejlepšího celoherního závazku.
Nejlepší hláška je 4 BT (Blackwood). 3 ukázaly nechuť do beztrumfového závazku, co tedy partnera tak povzbudilo? Přece vyloučení v trefech při plném fitu pikovém.
Na dokreslení deskriptivní metody zkusme ještě jedno rozdání:
AJ8
K9764
K94
K9 |
|
103
Q10
AJ1086
AQ87 |
W E
1 2
2 3
3¨ ??
V souladu se zásadou elastičnosti by Východ měl dražit 3. Forsující oprava do drahé barvy partnera pod úrovní 3 BT je spíše jen ukázání doplnění při chybějící zádrži pikové. Západ pak ukončí dražbu hláškou 3 BT, když např. s listem:
A87 AKJ84 974 J5
by jistě volil závazek 4 na sedm trumfů.
Někdo by mohl říci, že sekvence je deskriptivní metodou na ukázání pikové krátkosti při plném srdcovém fitu, když E, nemaje plný fit, mohl použít čtvrtou barvu - 3. To nám však bere možnost volby lepšího celoherního závazku.
Pokud přijmeme tuto zásadu za vlastní, budeme dražit 3 jako čtvrtou barvu např. s listem:
103 32 AQ1086 AQ87
se singlem nebo s prázdným dublem v drahé partnera.
Jak tedy dražit po nabídce 3 s listy:
AJ8
K9764
K94
K9 |
|
2
AQ8
AJ763
A876 |
Jednoznačně 4. Proč jste neskočili po ukázání minima W - 2 rovnou na celou hru? Nejdříve nabízíte trefovou barvu a pak ukazujete plný fit srdcový. To musí mít nějaký důvod. Na začátku jsme říkali, že snaha o výměnu informací je známka síly. Touto dražbou jsme tedy ukázali rezervu figurovou, ale i singl pikový. Další posouzení situace necháme na partnerovi. S listem ještě silnějším musíme převzít otěže dražby my, protože 4 může partner pasovat.
|